Naši psi očima dcery
(rok 2010)
Společnost mi doma dělají dvě anglické kokršpanělky, matka a dcera, Cassie Moravia Mystery (12 let) a Arnie Mountain Sunbeam (10 let). Obě dvě jsou papírové, přičemž Arnie pochází z našeho chovu, z naší chovné stanice.
Povahově se jedná o naprosto opačné charaktery. Cassie, matka, přenechala místo dominantní feny své dceři. Má lehce nadváhu, je flegmatická, jakoby už zkušená životem, takový typický „gaučák“. Narozdíl od Arnie, která vždy byla subtilnější ale o to aktivnější. I v 6ti letech si ji lidé často pletli se štěnětem. Arnie je přesný zástupce kokršpanělů, co se pohybového hlediska týče. Stále vyžaduje dlouhé procházky a přinejmenším aportování. A na druhou stranu se odměňuje svému páníčkovi bezmeznou láskou a věrností.
V tomto případě musím uznat, že jsme udělali chybu ve výchově, protože co se týče postavení v rodině, tak Arnie figuruje téměř na stejné úrovni jako my, lidé. A že si nás dobře vycvičila. Abychom ale jako majitelé nevypadali úplně hrozně, musím uvést na pravou míru, že ne ve všem je ona náš pán. Jedná se spíše o maličkosti jako, že nehrozí aby šel ze dveří někdo dřív než ona, nenechá se zvednout ze země, nenechá si sáhnout na svoje žrádlo, je náladová, a můj táta je výhradně v jejím vlastnictví, ona je jeho princezna a nikdo jiný. Nemám pocit, že bychom něco ve výchově zanedbali, více než rok jsem se s ní připravovala na výcviku k pracovním zkouškám, spíše je jen velmi silná osobnost.
Z hlediska majitele jsme si prošli výstavami a výcvikem a z chovatelského úhlu pohledu jsme odchovali 7 štěňat, ve dvou vrzích, a propůjčili jméno naší chovné stanice potomkům našich fen.
Životem s pejsky nás však neprovázely jen radosti, ale i strasti, většinou pak jejich nemoci. Starší fenka si toho prožila víc, a ne pokaždé to s ní vypadalo zrovna růžově. Když ji bylo zhruba 6, chtěli jsme, aby naposledy měla štěňátka. Avšak vše nakonec zkončilo hnisavým zánětem dělohy, který jen se štěstím přežila. Když už se nám z toho dostala tak pro změnu sežrala jed na krysy. Mimo to je už v pokročilém věku takže už je téměř hluchá, ale pouze když se ji to hodí. Kdykoliv se někde šustne jídlo, nebo někdo otevře ledničku, tak to slyší dokonale. Jako více fen, a to nejen u kokršpanělů, má nádory mléčných žláz. Na doporučení veterináře, že by nemusela zvládnout narkózu, operaci neplánujeme.
U druhé fenky jsme taky měli problém s otěhotněním, nakonec jsme to řešili umělým oplodněním, ale i přesto jsme se štěňátek nedočkali. Jinak vzhledem ke svému neustálému pohybu, Arnie neměla žádné větší fyzické problémy, až letos se ji objevil zánět mazových žlázek , který se nám trochu zkomplikoval, vzhledem k tomu, že jsem jej pozdě podchytili.
Jinak pokud nepočítám zranění zapříčiněné jejich nebojácnou a impulzivní povahou - jako obvyklé zvracení z toho co neměly sežrat, nebo čumák jak cedník po vyndání z vosího hnízda, protože byly zvědavé, tak si žijí veselý, vitální a spokojený život.
Co se výživy a potravy týče, už od začátku krmíme granulemi a dokrmujeme zeleninou a ovocem (velmi v kurzu jsou hlavně jablka a pomelo) a podpůrnými preparáty pro lesk srsti, silné kosti a klouby atd. Vzhledem k tomu, že nám starší fenka trpí nadváhou, je už asi 3 roky odkázána na dietní granule (1/3) kombinované s ovesnými vločkami (1/3) a vařenou mrkví (1/3).
Cassie Moravia Mystery a Arnie Mountain Sunbeam
